woensdag 1 maart 2017

Cyril viz Konstantin

Cyril viz Konstantin, cyrilice [podle Cyrila-Konstantina], kyrilice — slovanské pismo vytvořené z řec. unciály a z některých písmen hlaholice na konci 9.st. Má tři druhy: ustav (pismo knihové), poloustav (po-lokurzívu) a kurzívu, cyrilometodějská mise, vyslání soluň-ských Řeků, duchovních Konstantina (Cyrila) a Metoděje, byz. císařem Michalem III. na Velkou Moravu. Stalo se tak 862 na žádost velkomor. knížete Rastislava z polit, důvodů, souvisejících se snahou vytvořit samostatnou, na bavorském episkopátu nezávislou cirk. organizaci, a tak posílit a upevnit postavení Velkomor. řiše. Programem mise, která přišla na Velkou Moravu koncem léta 863, bylo i kult. působení (zavedení slovanské liturgie, překlad bible a cirk. i práv. textů). Když se po 869 stal Metoděj panonským (od 880 mor.) arcibiskupem, bylo cíle mise dosaženo. Církevní organizace na Moravě se stala nástrojem expanze velkomor. knížat (zvi. Svatopluka). Po Metodějově smrti (885) zanikla slovanská liturgie a mor. cirk. organizace se dostávala opět pod vliv bavorského episkopátu. Slovanská liturgie pak byla přenesena zčásti na č. území, zčásti do Charvátska a hl. na území dnešního Bulharska, kde její zásluhou došlo k rozkvětu slovanského písemnictví. Cyrilometodějské bratrstvo, tajná polit, společnost v Kyjevě, zal. na rozhraní 1845 — 46 mladými ukr. spisovateli a učenci (Kostomarov, KuliŠ, Ševčenko); chtěli odstranit nevolnictví a založit federativní dem. řep. slovanskou, vydávat ukr. knihy a časopisy. Nejpokrokovější z nich byl Ševčenko, při rozbiti C. b. carskou mocí (1847) nejkrutěji postižený.

Geen opmerkingen:

Een reactie plaatsen